mirim:já mám ?idi?ák, chceš helfnout ? :-D

Zuzanka, Jennynka, Vikoušek, Mischa a ti, co mají ty bordelá?e rádi :o)

?idi?ák na bagr?

myšlenka dne

Som rada, že mi mojho ženicha vybrali rodi?ia. Pri myšlienke, že by som si
ho bola vybrala sama, by ma jeblo....

Valmez 2001 [www.youtube.com] Heyday by Mic Christopher

"Drž se pevn? svých sn?, protože bez sn? je život jako ptá?ek s polámanými k?ídly, který nem?že létat" ...

Zuzanka, Jennynka, Vikoušek, Mischa a ti, co mají ty bordelá?e rádi :o)

Když si se narodil, všichni se smáli a ty jsi plakal, proto žij tak, aby všichni plakali až budeš odcházet.

Žal
V život? mém nešt?stí si libuje
a lest, když št?stí slibuje.
Zlo drží se v mé blízkosti
a za jedno je s úskosti.

?erno se sneslo na modrou zem,
nechci být uvnit?, cht?la bych ven.
Motýl noci used na mou duši,
to mým cit?m v?ru sluší.

JAK SE DOSTAT NA CESTU

Kdysi kdesi žil starý mistr a ten uvád?l své žáky na duchovní cestu. Byli to mnichové a novicové, žili celý ?as v klášte?e, ?etli svatá Písma, modlili se a meditovali. Až jednoho dne vstoupil oby?ejný muž a pravil: "Poslyš mist?e, já nejsem žádný mudrc, já jsem obchodník. Já se nem?žu dát zav?ít do kláštera, protože jsem v??n? na cestách. Neumím se modlit ani meditovat, vždy? m? to nikdo nenau?il! A p?esto bych i já cht?l vstoupit na duchovní cestu. ?ekni, je v?bec n?jaká možnost pro lidi, jako jsem já?" Mistr se hluboce zamyslel a pravil: "Nu... Jistá možnost by tu byla, ale je velmi riskantní. Když se to povede, ješt? dnes budeš na duchovní cest?. Když se to nepovede, p?ijdeš o hlavu," V obchodníkovi hrklo, nem?l nejmenší chu? ztratit hlavu, ale p?itom dob?e tušil, že takovou šanci víckrát nedostane. Sebral všechnu odvahu a p?ikývl. Mistr dal p?inést šachový stolek. Z kláštera p?ivolal mladi?kého mnicha a do ruky vzal t?žký me?. "Vy dva" ?ekl mistr, "si te? zahrajete šachy. Kdo prohraje, tomu na míst? useknu hlavu, a vít?z bude na duchovní cest?. Nuže za?n?te!"
Obchodník se po prvních tazích zpotil hr?zou, protože po prvních tazích poznal, že mladý mnich je velmi silný hrá?. Tah po tahu byla hra t?žší a on se musel soust?edit až do krajnosti, aby neud?lal chybu. Partie trvala dlouho, oba ml?ky bojovali celý den. Potom se nachýlil ve?er a obchodník hrál lépe a lépe. Kone?n? p?išel úžasný okamžik, kdy vid?l, že p?íštím tahem dá mníškovi mat. A v tom pronikla clonou jeho strachu p?ekvapivá myšlenka: "Ale jak k tomu ten chlapec vlastn? p?ijde? Pro? on, který je tak mladý, má zem?ít jen proto, že já se chci dostat na jakousi cestu?" V poslední vte?in? ruku stáhl a ud?lal jiný, úmysln? slabý tah. V tu chvíli mistr odložil me?. "Dost!" vyk?ikl. "Jsi na duchovní cest?. Našel jsi odvahu riskovat život a bez té se na žádnou cestu nedostaneš. Našel jsi schopnosti soust?edit se, jak když jde o život a bez té se na žádné cest? neudržíš. A kone?n? jsi v sob? našel soucit, který pro tebe byl víc než vlastní život - a bez soucitu každá cesta zbloudí a nedojde k cíli. Jsi na cest?, tak jdi!"

O DVOU MLSOUNECH

Byl jednou jeden mudrc, jehož sláva oblet?la sv?t. ?íkalo se, že není otázky, kterou by neum?l zodpov?d?t, že není sporu, který by neusmí?il a není žáka, který by od n?j neodešel moud?ejší. Jednoho dne ho navštívila žena a st?žovala si: "Mist?e, mám velké trápení se svým synkem. Víš, je hodný, šikovný a bystrý, ale má strašnou chybu. V??n? musí mlsat, sní všechno, co mu p?ijde pod ruku!" "Dob?e," pravil mistr, "odejd?te, vra?te se za týden a já si váš problém zatím promyslím."
Ženu sice udivilo, že na tak prostou radu musí ?ekat, ale samoz?ejm? poslechla.
Za týden p?ivedla chlapce znovu. "Ješt? jsem otázku nevy?ešil," vzdychl mistr. "Odejdi a vra? se za týden."
To celé se stalo ješt? jednou. Teprve po t?ech týdnech mudrc chlapce p?ivolal: "Poslyš," ?ekl vážn?, "nemlsej tolik. V?? mi, ?lov?k se bez toho obejde.."
S tím cht?l oba propustit, ale žen? to nedalo a zklaman? ho oslovila: "Odpus? mi mou sm?lost, mist?e, ale to je všechno? To jsem p?ece synkovi ?ekla už stokrát! O tom jsi pot?eboval p?emýšlet t?i týdny?"
"Víš, to máš tak," ?ekl mistr, "já sám jsem náramný mlsoun a celý život hltám sladkosti. První týden jsem to zkusil bez nich, ale p?iznám se ti, že jsem neodolal a ob?as jsem si trochu zamlsal. Druhý týden už jsem nevzal sladké do úst, ale strašn? m? honila mlsná a po?ád jsem o sladkostech alespo? snil. Až ten t?etí týden vyhasla i moje touha a já zjistil, že bez sladkostí mohu žít. Teprv potom jsem m?l právo dát tvému synkovi radu. Copak bych sm?l u?it n?co, co sám neumím?"
Na chlapce, který to celé slyšel, to ud?lalo takový dojem, že od té doby nikdy nemlsal..

ZVONKY ŠT?STÍ

Bylo jedno m?sto a ve m?st? chrám. Na schodišti chrámu sed?l slepý žebrák. V chrámu se odbýval celý život m?sta: tam se konaly k?tiny, svatby i poh?by. Žebrák tam sedával ?adu let.
Jednou vynášeli z chrámu nebožtíka a žebrák náhle vstal a poklonil se. "To byl vzácný ?lov?k," ?ekl lidem kolem, "a jist? p?ijde rovnou do nebe."
Všechny to velmi zarazilo. "Jak to m?žeš ?íct?" ptali se nev??ícn?, "Vždy? jsi ho jakživ nevid?l! Byl úpln? oby?ejný jako my!"
Žebrák odpov?d?l: "Ne. Práv? proto, že nevidím, nau?il jsem se dob?e vnímat hlasy. Kdokoliv v tomto chrámu p?ál n?komu št?stí, vždycky byla v jeho hlasu aspo? malá p?ím?s závisti. Kdokoliv n?koho politoval, m?l na dn? hlasu škodolibou radost, že nešt?stí se stalo jiným. Ale on, když vyjad?oval soustrast, m?l v hlase jen smutek. A když on p?ál št?stí, v jeho hlase zn?ly zvonky št?stí a nic víc. A to je tak vzácné, že vám ?íkám, ten šel jist? rovnou do nebe!"

P?ÍLIŠ MNOHO DOBRÝCH RAD

Krá?eli m?stem t?i: osel, d?de?ek a vnuk. D?de?ek se vezl na oslovi, vnou?ek cupkal p?šky. V tom jeden kolemjdoucí pohoršen? vyk?ikl: "No tohle, nestydíš se, d?dku?! Ty si jedeš a to ubohé d?cko necháš b?žet. Nevidíš, jak má malé noži?ky?" Sta?ík si vzal jeho slova k srdci. Slezl z osla a nabídl své místo chlapci. Ale hned za rohem se zhrozil jiný muž: "Chudák starý pán, no ten se do?kal! Kluk se veze jako kníže, ale starci neprokáže úctu! To ti není hanba, harante?" Te? se zastyd?l klou?ek. D?de?ek p?isedl k n?mu a jeli na oslovi oba dva. "Fuj skandál!" Vyjekla jakási žena. "Chcete to ubohé zví?e zni?it? Hanba! To mu chcete strhat h?bet?" Sta?e?ek i hošík slezli a už celý spletení krá?eli vedle osla. Mládenci z hospody se za?ali hlasit? smát! "Podívejte, blázni!" K?i?eli jeden p?es druhého. "Mají osla a jdou p?šky! K ?emu ho tedy máte, hlupáci?" D?de?ek a vnou?ek na sebe bezradn? pohlédli. Pak vzali osla na ramena a nesli ho m?stem. Lidé vybíhali z dom?, vyklán?li se z oken a nemohli uv??it svým o?ím. "Co to ti dva s tím oslem tropí? Ptali se...

O KRUTÉM ÚSM?VU

Byl jednou jeden bystrý mladík, který nadevše toužil po vzd?lání a moudrosti. Dal se na studia fyziognomie a školil se v um?ní, jak z rys? a výrazu tvá?e poznat lidskou povahu. Byl na studiích sedm rok?. P?edstavovalo to pro n?j velkou ob?t, protože musel žít v cizí zemi a po celý ?as tvrd? pracovat. Až kone?n? složil všechny zkoušky a pyšný na své v?domosti vyjel k domovu.
Kdesi v poušti potkal podivného muže. Prozkoumal jeho obli?ej podle pravidel své v?dy. Úsm?v prozrazoval krutost, o?i faleš, sí? vrásek proradnost a hra sval? pod k?ží chtivost. Mladý u?enec nikdy nevid?l bezectn?jší tahy. Ale muž se skromn? uklonil a laskavým tónem ho oslovil: "Mladý pane! Stmívá se a do m?sta je velká dálka. Bojím se, že zabloudíte v poušti. Smím vám nabídnout pohostinství? Mám sice jen malou chatr?, ale rád se s vámi rozd?lím o všechno, co mám!"
Mladíka to velmi zarazilo, poprvé po sedmi letech podrobil své u?ení praktické zkoušce a hned m?l pochyby o jeho správnosti. "T?eba je v knihách n?jaká chyba," polekal se. "Nebo mi u?itelé n?co zatajili. ?i snad moje vlastní pam?t selhala?"
Bu? jako bu?, ten muž m?l pravdu. Vskutku už se snášel soumrak a mladík vd??n? p?ijal velkorysou nabídku.
T?i dny a t?i noci byl hostem v mužov? dom? a muž byl vzorný hostitel. Zahrnoval ho pohodlím, jídlem a pitím. Byl zdvo?ilý a vlídný. Mladík se m?l jako v ráji. Ale pak už musel pokra?ovat v cest?. P?i lou?ení mu muž náhle podal list: "Tady je váš ú?et, pane!"
"Jaký ú?et?" zakoktal mládenec nechápav?. Jeho hostitel se rozk?i?el: "Cože? Jaký ú?et, fracku drzá?! To si snad myslíš, že jsem t? t?i dny živil zadarmo?" Mladík zd?šen? pro?etl ú?et, vše do posledního sousta a do poslední kapky vody bylo zapsáno a p?edraženo nejmén? stokrát. V život? nevid?l tolik pen?z pohromad?, natož aby je m?l s sebou! Ale muž byl nemilosrdný. "Jen se pokus utéct bez zaplacení!" hrozil a divoce máchal nožem. "Vlastní ukou ti pod?ežu krk!"
Mladík mu musel nechat svého kon?, své šaty i boty, teprve pak ho zloduch propustil. Ožebra?ený, nahý a bosý se vlekl prašnou pouští. Náhle zvedl ruce k nebi a hlasit? se zasmál: "Ó, díky, Bože, díky!" zvolal š?astn?. "Mých 7 let studií nebylo nadarmo!"

O HO??I?NÉM SEMÍNKU

Jednou šel krajem slavný mudr a provázel ho dav nadšených žák?. Vešel do malé vsi a v tom se k jeho nohám vrhla žena a hlasit? plakala: "K ?emu je mi tvé u?ení, k ?emu je mi tvá moudrost?" Práv? mi zem?elo jediné dít?! U?i? zázrak a vra? mi mé dít? a teprv potom uv??ím tvé moudrosti!" On je zlehka zvedl. "Pokusím se ti pomoci," ?ekl, "pot?ebuji k tomu jen jedno ho??i?né semínko. Dones mi je a já u?iním zázrak. Ale pozor! To semínko nesmí být z domu, kde n?kdo truchlí a oplákává smrt blízkého."
Žena se rozb?hla do vsi. Zabušila na první dve?e, ale jen co vyslovila prosbu, sousedé jí smutn? odpov?d?li: "Litujeme, naše semínko ti nepom?že. Nedávno nám zem?el otec a velmi pro n?j plá?eme."
V druhé dom? jí p?ivítali v slzách. "My s tebou m?žeme jenom cítit. I nám p?ece zem?elo dít?! Nemáme žádné zázra?né semínko."
Z t?etího domu práv? vynášeli rakev, tam žena ani neklepala. Prošla ves d?m od domu a všude nacházela totéž. S úžasem zjistila, že není rodiny, která by neznala bolestnou ztrátu, že není domu, kam by nedosáhla smrt. Její žal se po znenáhlu tišil. Pochopila, že to, co se jí stalo, pat?í k úd?lu všechn lidí, že i bolest a smrt pat?í k velké zkušenosti života. Už se necítila ve strašném žalu sama. Bez semínka se vrátila k mudrcovi: "D?kuji ti za tvé pou?ení mist?e," ?ekla. "Už po tob? nechci žádný zázrak."
Hluboce se poklonila, usmála se skrze slzy a šla zp?t ke svému domovu..

O DOBRU A ZLU

Žili byli dva brat?i, jeden dobrý a jeden zlý. Jeden byl celý život slušný, ku?eti by neublížil a d?lil se s ostatními o poslední k?rku. Druhý byl p?kný sy?ák, okrádal chudáky a ku?eti by s chutí zakroutil krkem. A tihle brat?i se jednou potkali. Zabráni do hovoru jdou a jdou.. A v tom se p?ed nimi rozzela jáma jako hrom. Oba do ní spadli - a považte, co se stalo! Ten bratr sy?ák vyvázl bez mod?iny a dokonce na dn? jámy našel zla?ák! Kdežto bratr laskavý a slušný nenašel ani knoflík a ješt? ke všemu si rozbil nos. Když brat?i vylezli z jámy, nemálo se tomu podivili. Odmala v??ili na osudovou spravedlnost a p?íhoda jim nešla do hlavy. Dlouze o tom mudrovali a napadlo je, že si je osud snad pro jejich nápadnou podobu spletl a rozdal jim své dary naopak. Tedy p?ednesli sv?j problém v?štci, který byl znám jako veliký znalec osudu. V?štec se zahloubal do knih a pak ?ekl: "Už celé té události rozumím! Tob?, chlape zlý a nectný, dávná v?štba p?isoudila, že dnes najdeš poklad. Ale nebo? si ho v?bec nezasloužíš a v?štba se musí splnit, zbyl ti za trest z pokladu jen zla?ák. Kdežto tv?j bratr si m?l podle v?štby srazit vaz. Ale za odm?nu vyvázl jen s natlu?eným nosem. Tak jd?te, hoši. Jd?te a pamatujte si: osud je skute?n? spravedlivý a jedná s námi podle zásluh. Ale my, naivní lidé, víme o jeho zám?rech tak málo, že mnohdy ani nepoznáme, co je pro nás zlé a co je dobré, co vlastn? je pro nás odm?na a co je trest."

O DVOU MATKÁCH A JEDNOM DÍT?TI

Zemí se p?ehnala strašná válka a zanechala jenom spouš? a smrt. A v tom zmatku se stalo, že dv? neš?astné mladé ženy hledaly v troskách domu své práv? narozené d?ti. Ale našli jenom jedno, a protože miminka jsou všechna skoro stejná, ob? byly p?esv?d?eny, že je to jejich d??átko. P?ely se a na?íkali, ob? hájily svá práva, až jim nezbylo než obrátit se k soudu. Žádná nem?la sebemenší d?kaz, že dít? pat?í jí.
Soudce byl starý moudrý ?lov?k. Dob?e v?d?l, že pravdy se nedohledá a že ji ani dv? zoufalé matky neznají. Proto ?ekl: "Když nem?že rozhodnout d?kaz, a? rozhodne síla. Vezm?te dít? každá za jednu ru?ku a táhn?te na svou stranu. Která si je p?etáhnete, té i p?ipadne."
Ženy se vrhly k dít?ti a chytly ho za drobné ru?ky. První už napjala svaly, p?ipravená vložit do boje všechnu svou sílu. Dít? se rozk?i?elo strachy. V tom druhá žena ru?ku pustila. "Ne, nebudu bojivat, pane soudce. A? si ho odnese ona. Mám strach, že bychom d??átko rozthly."
"Je to tvoje dít?!" pravil soudce. "Je lhostejné, která z vás ho porodila. Ty máš srdce pravé matky. Vezmi si své dít?, ty ho jist? s láskou vychováš!"

O POSLEDNÍ MINCI

Byl jednou jeden chudý mladík, kterému z celého jm?ní zbyla jedna jediná mince. A ten se doslechl, že n?kde na druhém konci zem? žije kdosi, kdo pouhou silou své mysli, umí tvo?it peníze. To by rozhodn? cht?l um?t také! Dal minci do kapsy a šel cestou necestou, p?es hory a doly, p?es poušt? a ?eky, až kdesi v pustém lese našel starou chatr? a v ní starého muže. Uklonil se a p?ednesl svou prosbu. Muž se mírn? pousmál: "Al ano, je to pravda. Umím tvo?it peníze silou mysli, a chceš-li, vysv?tlím ti jak. Vyndej minci a polož si ji na dla?. Pevn? si ji vtiskni do pam?ti. Pk zav?i o?i a soust?e? se jen na ni. Vydrž to minutu, otev?i o?i a budeš mít na dlani mince dv?."
Mladík se velmi zaradoval, že v?c je tak prostá. Honem dal minci na dla?, zav?el o?i a pokusil se soust?edit. Ale zv?davost mu nedop?ála klidu. O?i otev?el a uctiv? se zeptal: "Odpus? mist?e, ale to nem?že být všechno. V tom jist? je ješt? n?jaký trik!"
"Trik?" podivil se mudrc. "Ne, není v tom trik. Ale to ješt? ani zdaleka není minuta!" Hoch znovu zav?el o?i, vno?il se do svého soust?ed?ní, ale další otázka ho vytrhla. "Mist?e, ale když je to tak snadné, jak to, že tu nemáš stovky žák?? Copak nikdo jiný nechce peníze?"
"Nemám, inu nemám, ale po?ád ješt? to nebyla minuta" Pot?etí mládenec zav?el o?i a pot?etí nad ním zvít?zila zv?davost. "Dob?e, ale pro? žiješ v téhle barabizn?? Pro tebe je p?ece hra?ka koupit si palác!"
"Chlap?e chlap?e, ani te? to ješt? není minuta." Vzdychl mistr. Zakrátko mládenec zjstil, že soust?edit se minutu je nad jeho síly a kdo ví, zda-li je to v silách ?lov?ka. Rozho??en sbalil minci, ani nepozdravil a byl pry?. Šel cestou necestou, p?es hory a doly, p?es poušt? a ?eky a celý ?as si brblal, že je to nesmysl a bohapustá lež.
Pak p?ešly dny, týdny, m?síce i roky. Náš mladík nouzi p?ežil, ale stále mu nešlo do hlavy, jestli ho starý mudrc nepodvedl. Cht?l v?d?t, jestli na té rad? n?co není. Myslel na to dnes a denn?. Zas a znova si pokládal minci na dla?, zavíral o?i a pokoušel se na ní soust?edit.
Až jednoho dne se to vskutku stalo. Mladík, který už dávno nebyl mladý, po chvíli soust?ed?ní otev?el o?i a hle! Na dlani m?l dva nové, lesklé, ?erstv? vyražné penízky. Okamžik na n? okouzelen? hled?l. Pak vstal, oba dal do kapsy a zas se vydal p?es hory i doly, poušt? i ?eky, až kdesi v pustém lese našel starou chatr? a v ní ješt? staršího muže. S hlubokou úklonou mu podal ob? mince. "Mist?e," ?ekl, "prosím, abys m? p?ijal za žáka."
"A pro??" podivil se starý mistr, "To um?ní, které jsi cht?l poznat, jsi, jak vidím, celkem zdárn? ovládl." "Ano," ?ekl host a usedl mu k nohám, "ale za ta léta jsem p?ece n?co pochopil. Soust?ed?ní samo m? prom?nilo. Už nechci tvo?it další mince. Chci silou své mysli tvo?it sebe sama, prosím u? m? to!"

No jo. Mužský.

Ti nestárnou.
Šediny je zdobí, brýle jim sv?d?í, vrásky jsou sexy.

Žádné k?e?ové žíly.
Žádná celulitida.
Žádné klimakterium.

A pak z ni?eho nic zdechnou.
(V?ra Chytilová)


Valmez 2001 [www.youtube.com] Heyday by Mic Christopher

?EŠTINA JE HOLT OPRAVDU PARÁDA
>
> n?jak to skon?it musí, když ne dob?e, špatn? ur?it? Podívejte se
> jak je ta ?eština dokonalá !!! kam se hrabe Oskar =)
>
>
> Po
> Padesátce
> Po?ínají
> Pánové,
> Podobní
> Pohasínajícím
> Plamen?m,
> Poci?ovat
> První
> P?íznaky
> Po?ínající
> Pohromy.
>
> P?edevším
> Prudce
> Poklesne
> Pohlavní
> Potence
>
> Protože
> Pánové
> P?estanou
> Posta?ovat
> Perversním
> Požadavk?m
> Poživa?ných
> Pani?ek,
> Po?nou
> Pokukovat
> Po
> Patnáctkách.
>
> Puber?a?ce
> Posta?í
> Pat?i?né
> Pohošt?ní,
> P?ípadn?
> Pán
> Poplácá
> Prevíta
> Po
> Prdýlce.
>
> Políbí-li
> Pak
> P?itažlivá
> Panenka
> Plešatce
> P?ed
> P?ihlížejícími
> Páprdy,
> Polichocený
> Pr?ola
> Podstr?í
> Poup?ti
> P?tistovku
> Pro
> Po?ízení
> Parády.
>
> Praktické
> Pro
> Patnáctku,
> Posta?ující
> Pro
> Páprdu.
>
> Posléze
> Pánové
> Pozbývají
> Pen?z,
> Prohlížejí
> Pouze
> Pornografické
> Plátky
> Pro
> P?ipamatování
> Podoby,
> P?ípadn?
> Polohy
> P?irození
> Prot?jšího
> Pohlaví.
>
> Po
> Pozbytí
> Pohlavního
> Pudu
> Preferují
> Pánové
> P?edevším
> Pivo.
>
> Posedávají
> Po
> Putykách,
> P?stují
> Pivní
> Pand?ro,
> Probírají
> Politiku.
> Polehávají
> Po
> Pohovkách,
> Poku?ují.
>
> P?íbytkem
> Proniká
> Puch
> P?ipomínající
> Pálené
> Paznehty.
>
> Pánové
> Po?ád
> Pošilhávají
> Po
> Plotn?.
>
> Permanentn?
> P?edrážd?né
> Pani?ky
> P?ipravují
> Pamlsky
> Pro
> P?ecpaná
> Pand?ra
> Povale??.
>
> Pak
> Padesátníci
> Po?ínají
> Pozorovat
> Patologické
> Prom?ny.
>
> Po
> P?e?tení
> P?íru?ek
> Pátrají
> Po
> P?íznacích
> Pepky,
> P?ípadn?
> P?estávají
> Pít.
>
> Podve?er
> Pupká?i
> Pobíhají
> Po
> Parcích,
> Podobní
> P?edpotopním
> P?íšerám.
>
> Pod?šení
> P?edstavou
> Prokou?ených
> Plic,
> P?estávají
> Poku?ovat
> P?íliš
> Pozd?.
>
> Potíží
> Postupn?
> P?ibývá.
>
> Potíže
> P?sobí
> Pajšl,
> Páte?,
> Paradentosa,
> Prostata.
>
> Pánové
> Prostudují
> Pravidla
> Preventivní
> Pé?e,
> Polykají
> Prášky,
> Panika?í.
>
> P?i
> Pov?stech
> Provázejících
> Poh?by
> P?átel,
> Postupn?
> Pitomí.
>
> Poslyš,
> P?íteli
> Padesátníku!
>
> Pro?
> Pohekávat
> Pod
> Pe?inou,
> Pro?
> Plakat
> Pro
> Pubertální
> Pošetilosti?
>
> Potla?
> P?ízra?né
> P?edstavy,
> P?ekonej
> Pocity
> P?íko?í
> Páchaného
> P?írodou.
>
> P?ipij
> Pivem,
> Poku?
> Portoriko,
> Pohla?
> Prdýlku,
> Potom
> Poz?i
> Pochutiny,
> Poser
> Postel,
> Poblij
> Pisoár
>
> .......................a žij dál !!
>
> Kterej hrdina zkusí n?co podobnýho v angli?tin???
>

Jednou vypráv?l starý Indián svému vnukovi
o bitv?, která probíhá v nitru každého ?lov?ka:


„Synku, ta bitva v každém z nás je bitva mezi dv?ma vlky.

Jeden je špatný. Je to vztek, závist, žárlivost, smutek, sobeckost, hrubost, nenávist,
sebelítost, falešnost, namyšlenost a ego.

Ten druhý je dobrý. Je to radost, pokoj, láska, nad?je, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, št?drost, v?rnost, soucit a d?v?ra.”

Vnuk o tom všem p?emýšlel a po chvíli se zeptal:

„A který vlk vyhraje?”

Starý Indián odpov?d?l: „Ten, kterého krmíš.”

Lidová báse? z Plze?ska:

Povídala kráva kráv?: "Neruš, ?tu si skripta práv?!
Já jsem totiž chytrá kráva a studuji v Plzni práva.
Až tam p?ijdu ?ty?ikrát, budu d?lat doktorát!"
Druhá kráva na to vece: "Doktorát - ten získáš lehce
- ba i diplom dostaneš - ale krávou z?staneš!"

Valmez 2001 [www.youtube.com] Heyday by Mic Christopher

snehurka a sedm trpasliku

mela stesti,ze jich bylo jenom sedm...
chudak alibaba...

Tím spíš, že byl Alibaba chlap! :o)))

brrrr, markéto, opravdu strašná p?edstava...
myslím teda pro alibabu-heteráka.
když si ale p?edstavím jinoubabu-hetera?ku... no, t?eba by to nebylo zas tak špatný?
každý den mít jiný boty a o víkendu i dvoje r?zný... ;o)

(samoz?ejm? to platí jen v p?ípad?, když má ?lov?k n?koho na úklid domácnosti, n?koho na chození do práce a n?koho na kojení, jinak chápu, že to M?ŽE VYPADAT jako za trest a mu?ení)