Ahoj všichni.
Založila jsem toto vlákno, pro p?ípady, že ve vašem okolí není dostupný veteriná?, který by m?l alespo? minimální p?edstavu o odlišnostech fretek (ve srovnání se psy a ko?kami) a Vy nemáte jinou možnost,než ho navštívit...
Pokud opravdu nemáte jinou možnost, tak se pokuste se ho p?esv?d?it, a? si p?e?te níže zmín?né informace.
Zahrnují nejd?ležit?jší specifika anatomie a patologie fretek pro veterinárního léka?e v praxi.
Pokud by byl opravdu tak ochotný se s Vámi d?lit o informace, není problém, zde dopisat další d?ležité údaje pokud to bude t?eba.
Mám na mysli p?esný postup vyšet?ovacích metod a diferenciální diagnostiku, když si to ur?itý konkrétní "p?ípad" vyžádá.

____________________________________________

Fretka se stala oblíbeným domácím mazlí?kem. V USA zaujímá fretka t?etí místo v chovu domácích zví?at za psem a ko?kou a po?et chovaných jedinc? zde dosahuje až sedmi milion?. Popularita fretek z?eteln? vzr?stá i ve st?ední Evrop?. Nej?ast?jší je p?irozené zabarvení fretek, následuje albinotická forma (bílá srst, ?ervené o?i), harlekýn (bílé tlapky a náprsenka) a nov? se vyskytuje angorský typ fretky s dlouhou a zvln?nou srstí.

Fyziologie:
Svou pr?m?rnou váhou 1200 g jsou samci významn? t?žší a v?tší než samice, které váží polovinu. Váha t?chto zví?at kolísá a odléhá sezónním zm?nám: v zim? se m?že zvýšit u obou pohlaví až o 40%.
Pr?m?rná délka života je v p?ípad? dobré pé?e osm až deset let. Pohlavní zralosti dosahují fretky první jaro po narození, ve v?ku osmi až dvanácti m?síc?. Chovné období fretek je od b?ezna do srpna, doprovodnými znaky jsou zv?tšení varlat a sestup do skrota u samc?, otok, hyperremie vulvy a vystupující struky u samic. Fretky jsou sezónn? polyestrické, p?i?emž ?íje je ?ízena fotoperiodicky. ?íje trvá 36-44 dn? a krytím indukovaný sestup vají?ek probíhá 30-40 hodin po kopulaci. Krytí fretky m?že trvat až jednu hodinu. Doba b?ezosti je 42 dn? (38-44), samice staví hnízdo 10 až12 dn? p?ed porodem. Pr?m?rn? se rodí šest až dev?t mlá?at (n?kdy až16), pr?m?rná váha novorozence s pohybuje okolo 8-10 g v jednom vrhu za rok (možné jsou i dva-až t?i vrhy). Mlá?ata otevírají o?i 21. až 37. den v?ku a ouška se rozvinou také 21. až 37 den. po porodu. Post partum (po porodu) nastupuje fretce ihned nová ?íje. Fretky mají 34 zub? (3131/3132), zuby mlé?né nahrazují zuby trvalé v prvních ?trnácti dnech života. Matky odstavují mlá?ata šestý až osmý týden po narození p?i váze 300-500g. Sezóna probíhá Srde?ní frekvence se pohybuje mezi 200-250 tepy/min, dechová frekvence 33-36 dech?/min.. Rektální teplota mezi 37,8 až 40 st. C.
Fretky jsou masožravci a pot?ebují kvalitní dietu s vysokým obsahem bílkovin. Energetická pot?eba fretek odpovídá pot?eb? ko?ek a nork?, ale v období r?stu, gravidity a laktace je vyšší. Fretkymusí p?ijímat nejmén? 30% hrubého proteinu a 18% tuku v sušin?, v?etn? odpovídajícího množství uhlohydrát? a vlákniny. V praxi jsou b?žn? využívána komer?ní krmiva pro ko?ky, ale vhodn?jší na trhu jsou rovn?ž produkty ur?ené p?ímo pro fretky. Krmiva pro psy jsou vzhledem k malému obsahu protein? a tuku pro fretky nevhodná. Vzhledem k rychlé pasáži potravy st?evem a k rychlému metabolismu se doporu?uje krmení „ad libidum“ – dlepot?eby. ?erstvá voda musí být stále k dispozici, aby byl zajišt?n dostate?ný objem mo?i a redukováno riziko vzniku litiázy.


Anatomie:
K anatomickým zvláštnostem fretky pat?í relativn? krátké b?hy p?t delších prst? zakon?ených nezatažitelnými drápy. Ušní boltce vytvá?ejí u kunovitých šelem typické ušní kapsi?ky. V sítnici jsou nedostate?n? vyvinuté ?ípky, což zp?sobuje horší barevné vid?ní. Fretky mají sedm kr?ních obratl? 14 hrudních se 14-ti páry žeber, šest obratl? bederních, t?i kžížové a 14-18 srostlých obratl? ocasních. Klí?ní kost fretky nemají. Samci mají charakteristickou os penis (os priapi), která m?že být u dosp?lých jedinc? dlouhá až 4cm. Prepucium (p?edkožka) leží p?ibližn? v blízkosti pupe?ní jamky. Prostata je velmi malá a nachází se p?ímo na bázi mo?ového m?chý?e. V období dospívání sestupují varlata do šourku. U sami?ek p?iléhá vulva t?sn? ke kone?níku a b?hem ?íje bývá edematózní. Sami?ky mají ?ty?i páry struk?. Trávicí trakt fretek je velmi krátký a potrava je pasážována pouze t?i hodiny. Rychlá látková vým?na vyžaduje ?astý p?íjem krmiva. Sekret párových análních žláz je odpov?dný za specifický zápach pouze ?áste?n?, ?ast?ji jsou p?í?inou typického zápachu nekoastrovaného zví?ete kožní sekrety a mo?. Exstirpace análních vá?k? je p?ípustná pouze p?i zdravotní indikaci. Potní žlázy jsou vyvinuty nedostatr?n? a teplta vyšší než 32 st.C predisponuje fretky k úpalu.

Patologie:
Fretky jsou podobn? jako psi a ko?ky vnímavé k n?kterým virovým a bakteriálním chorobám.
Postihuje je obávaná psinka, ale také vzteklina a leptospiróza. Nejsou vnímavé k rým? ko?ek, felinní (ko?i?í) panleukopenii, hepatitis contagiosa canis (psí)a podle dosavadních poznatk? také k parvoviróze ps?.
Pon?vadž mortalita dosahuje u psinky tém?? 100% doporu?uje se pravidelné o?kování. Kinický obraz je podobný jako u ps?: mukopurulentní výtok z o?í a z nosu, teplota p?es 40,5 st.C a ztráta chuti jsou typickými symptomy onemocn?ní. U fretek se p?i o?kování m?že krátce po injekci vyvinout anafylaktická reakce, fretky jsou bu?to velmi aktivní nebo apatické. Mývají krvavý pr?jem a opakovan? zvrací. Další symptomy šoku jsou suché, cyanotické sliznice a zpomalené pln?ní kapilár. Zví?ata pot?ebují okamžitou agresivní šokovou terapii. U mnoha fretek se m?že objevit akutní p?echodný edém plic, který lze kontrolovat aplikací furosemidu. Tyto anafylaktické reakce se mohou vyskytnout také u fretek po vakcinaci p?i aplikaci speciálních o?kovacích látek z USA. Zví?e obvykle pot?ebuje 15-20 minut na zotavení, doporu?uje se po?kat asi hodinu po o?kování v ?ekárn? a zví?e pe?liv? pozorovat.
Fretky (samice) by m?li ?íjit 36-44 dn?. Jestliže sami?ka není nakryta, m?že p?etrvávat ?íje projevující se patrným perzistujícím otokem vulvy. U 30-50% postižených fretek je tento hyperestrogenismus p?í?inou život ohrožující insuficience (nedostate?nosti) kostní d?en?, s pancytopénií v dalším stádiu. Déletrvající ?íje musí být ukon?ena hormonáln? nebo pomocí ovariektomie. Jestliže ?íje trvá déle než t?i týdny, musí být fretce p?ed operací odebrána krev, stanoven hematokrit pokud je to možné i po?et trombocytl. Jestliže je hematokrit vyšší než 25% je prognóza p?íznivá, pod 15% je velmi špatná a operaci nelze pro nebezúe?í vykrvácení provést (trombocytopenie). P?i dlouhodobém podávání hormon? k potla?ení ?íje se m?že vyvinout pyometra (zán?t d?lohy). U zví?at, která nebudou využita v chovu, je indikována ovariektomie (odejmutí vaje?ník?) a to nejlépe na ja?e,p?ed ?íjí. Vedení ?ezu a další zákrok odpovídá kastraci ko?ky. Kožní stehy ze snadno resorbovatelného materiálu musí být vedeny intrakutánn?,protože fretky si je mohou snadno p?ed?asn? samy vytáhnout. Same?ci i sami?ky mohou být kastrováni již od šestého m?síce v?ku (pohlavní zralost). Otoky vulvy sami?ek jsou ?astým d?sledkem neúpln? odstran?ných ovárií. Pokud edém po n?kolikanásobné hormonální aplikaci neustupuje nebo se sou?asn? objeví alopecie, m?že být hormonální porucha vyvolána hyperplazií nebo neoplazií nadledvin (hyperadrenokorticismus). P?ed pá?ením jsou samci velmi neklidní, kousají a zna?kují si své teritorium. Jsou kastrováni podobn? jako psi známou preskrotální technikou, stehy nejsou nutné. P?ed kastrací musí být kontrolováno, zda jsou varlata ve skrotu, protože v zim? mohou být vtažena do ingvinálního (t?íselního) nebo abdominálního (b?išního) prostoru. Výhoda kastrace spo?ívá v tlumení výrazného, druhov? specifického zápachu zví?ete.
Ve srovnání onemocn?ní dýchacích cest,které postihje fretky vzácn?, jsou nemoci GIT mnohem ?ast?jší. Fretky bývají také ?asto p?ivád?ny na kiniku p?i poz?ení um?lohmotných cizích t?les (nafukovací balónek, mycí houba…) vyvolávající poruchy trávení v tenkém st?ev?. U každé anorektické nebo letargické fretky se zvracením a pr?jmem nebo bez n?ho musíme mít podez?ení na onemocn?ní st?ev. U infek?ních onemocn?ní žaludku a st?ev bývá nej?ast?jší p?í?inou gastritidy (zán?ty žaludku) a pr?jmu Helicobacter mustelae, podobn? jako jsou u mladých jedinc? p?í?inou pr?jmu kokcidie. Jiní parazité u fretek nehrají žádnou roli a jako jiná zví?ata chovaná v domácnosti nemusí být rutinn? od?ervována. Stejn? jako u ko?ek, vyskytuje se u fretek eozinofilní gastroenterální komplex.
Vedle již zmín?ného hyperestrogenismu v d?sledku dlouhodobé ?je u nekrytých samic p?ichází v úvahu dv? další d?ležité endokrinopatie – inzulinom a hyperadrenokorticismus.
Inzulinomy jsou malé, v?tšinou maligní tumory beta-bun?k pancreasu (bu?ky zodpov?dné za sekreci inzulinu ve slinivce) vyskytující se u obou pohlaví. Symptomy jsou vyvolány hypoglykémií, která je zp?sobena nadprodukcí inzulínu, zabra?uje glukoneogenezi a zárove? vyvolává zvýšený požadavek na p?íjem glukózy do periferních bun?k. Klinické symptomy zahrnují epizodické záchvaty až komatózní stavy. Pacienti trpí ?astou salivací a mají skelný pohled. Typické je p?echodné zlepšní celkového zdravotního stavu p?i orálním p?ísunu cukru (nap?. med nebo ne?ed?ný sirup.) obsah glukózy v krvi la?ného zví?ete pod 3,4 mmol/l je velmi podez?elý, ale kone?nou diagnózu lze stanovit teprve pomocí ultrazvuku nebo probatorní laparotomií. Tumory mohou být velmi malé a p?esná identifikace je zna?n? obtížná. Terapie spo?ívá v chirurgickém zákroku – nodulektomií nebo v ?áste?ném vyn?tí postižené tkán?. Symptomatická terapie p?edstavuje podávání inhibitor? inzulínu, nap?. diazoxid nebo prednisolon, aplikace je vhodná i v naléhavých p?ípadech. Prognóza u fretek s inzulinomem je lepší než u ps?, protože u fretek se z?ídka objevují metastázy. Po?et recidiv je vysoký. Hyperadrenokorticismus pat?í k nej?ast?jším onemocn?ním fretek, ale klinický obraz byl popsán teprve v roce 1987. Nemoc se liší od Cushingova syndromu u lidí, ps? i ko?ek, p?edevším tím, že u fretek není zvýšena hladina kortisonu v plazm?, ale hladina pohlavních steroidních hormon?, nap?. androstendion, 17beta-hydroxyprogesteron a estradiol. P?edpokládá se, že zvýšený GnRH a sekrece gonadotropinu (nap?. vlivem ?asné kastrace, resp. Chyb?jící negativní zp?tné vazby) mohou vést ke kontinuální stimulaci nadledvin, hyperplazii a tvorb? nádor?. Typickým syndromem je bilaterální progredující alopecie ocasu, slabin a h?betu, doprovázená zhruba u 30% zví?at prurotem. P?i periodické vým?n? chlup? se p?echodn? zlepšuje jejich r?st, což m?že být myln? pokládáno za terapeutický úsp?ch p?i antiparazitární terapii. Oproti inzulinomu jsou zví?ata zpo?átku zdravá, ale tento stav se m?že po n?kolika m?sících s chronickým hyperestrogenismem zm?nit. Další výrazný p?evažující znak je otok vulvy u kastrovaných samic, který je nutno odlišit od probíhající ?íje u samic nekastrovaných. Onemocn?ní u samc? souvisí se zm?nami prostaty. Diagnostika se opírá o klinické symptomy, sonografické vyšet?ení nadledvin a histologické vyšet?ení po chirurgickém odstran?ní nadledviny, v 80% je zm?n?ná levá nadledvina. Pravá nadledvina p?iléhá k vena cava caudalis (horní dutá žíla) a její odstran?ní je spojeno s rizikem.
U starších fretek pat?í kardiomyopatie s dilatací p?edsíní a komor k ?astým onemocn?ním s klinickými p?íznaky letargie a dyspnoe. P?i kinickém vyšet?ení je auskultována (poslouchána) tachykardie a systolické srde?ní šelesty, pozd?ji se mohou objevit pleurální (pohrudni?ní) fuze a ascites (b?išní vodnatelnost). Pozitivní inotropie, medikovaná kontrola edému a dieta chudá na soli zmír?ují klinické p?íznaky.


ZDROJ:
Wenker C., Christem C. Frettchen in der Tierarztpraxis. Schweiz Arch Tierheilk 2002: 144: 575-854.